S mou fenou Iduškou, Absolut First Ida Garonera, jsme se v roce 2016 zúčastnily ve Švédském Karlsborgu Toller speciálu, který se ve Švédsku koná každým rokem a to vždy první týden v srpnu, pouze pokaždé v jiné destinaci. Iduška tu při TJP ve třídě začátečníků získala 1. cenu a to ji automaticky kvalifikovalo pro start ve třídě open. Již tehdy jsem pojala šílený plán si to vyzkoušet a letos se konečně naskytla vhodná příležitost. Ve dnech 5.5. – 6.5.2018 se ve švédském Sjobo konal double trial se všemi otevřenými třídami, takže bylo rozhodnuto, zkusíme si start v open a já se podívám na práci v elite class.
Abyste mohli startovat na švédských zkouškách, je třeba být členem nějakého švédského kynologického klubu, v mém případě se jedná o Nova Scotia Duck Tolling Retriever Klubben. A dále musí váš pes být zaregistrovaný v on-line registračním systému, přes který se ve Švédsku přihlásíte na všechny kynologické akce: http://www.sbktavling.se. To je asi tak první úskalí, na které narazíte, téměř vše je zde jen ve švédštině.

Druhé úskalí je zdejší, ne úplně šťastný, systém přihlašování. Pořadatel stanoví maximální počet startujících, např. 14 psů. Do data uzávěrky se mohou hlásit všichni, kdo chtějí, výsledkem tedy je, že máte ke dni uzávěrky např. 25 přihlášených psů. Na pořadí, ve kterém se přihlásili, vůbec nezáleží. Po datu uzávěrky totiž proběhne tzv. losování, kdy se vylosují pro účastníky startovní čísla. Podle daného klíče se stanoví kolik psů ve které třídě bude startovat a ti s vylosovanými šťastnými čísly opravdu startovat budou, ostatní mají smůlu a jsou veden i jako náhradníci, buď na ně přijde řada nebo ne. V našem případě bylo vylosováno pouze 12 psů, další dva do konečného počtu byli vybráni z náhradníků až těsně před datem konání trialu a nezáleželo při tom na pořadí, ve kterém čekali pod čarou. Tohle je velmi nepříjemné v případě, že jedete z nějaké velké dálky. Trajekt si musíte rezervovat dlouho dopředu, abyste ho koupili za rozumnou cenu a tak se vám snadno může stát, že máte zajištěný trajekt, ubytování, ale týden před zkouškami vám nevylosují startovní číslo a vy prostě nenastoupíte. Startovné se v tomto případě samozřejmě vrací, ale ostatní náklady vám již nikdo neproplatí. My jsme měly s Iddy štěstí a startovní číslo nám bylo přiděleno pro oba dva dny. Osud na nás totiž chystal jinou legraci, jak se později ukázalo.

Možná se ve Švédském systému blýská na lepší časy, samotným švédům se tento způsob přihlašování nelíbí a v květnu 2019 bude probíhat velká valná hromada, kde se mimo jiné bude řešit i tato záležitost. Ještě za zmínku stojí skutečnost, že ne na každých pořádaných zkouškách jsou vypsané všechny tři třídy. Můžou být vypsaní pouze začátečníci nebo začátečníci a open nebo třeba jen elite, záleží čistě na pořadatelích a podmínkách dané lokality. Pokud se zkouší pes ve třídě Praktice, tedy při reálném honu, děje se tak až v lovecké sezóně a zkouška je pořádána jen pro tohoto jediného psa.

Dalším úskalím TJP pro nás v ČR je skutečnost, že ve třídě open mohou být použity kromě kachen i husy, no a sežeňte zde někde husu na trénování, obzvlášť třeba kanadskou… No a tady musím strašně moc poděkovat Martině Garové, ta se den před naším odjezdem na trial vrátila ze Švédska a přivezla nám obětavě na vyzkoušení husu. Takže jsme se cestou na trajekt ještě honem stavovali na Zbraslavi, aby si Idunka mohla do databáze uložit další ptačí druh :-). Takže potrénovat s obrem a hurá na trajekt. Ještě jednou moc děkujeme, takovou chovatelku by měl mít každý!!! 🙂

Kromě Iddy s námi do Švédska cestovala i Armína, čekalo ji setkání s tatínkem a jeho chovateli. Obě holky zvládly trajekt na výbornou a v pátek odpoledne už jsme byli ubytovaní u jezera Vomb v nádherném starodávném švédském domečku. Večer brzy spát a čerpat síly na druhý den. No a ráno to začalo, Iddy vstala, tvářila se jak zbitý pes, pokašlávala a sotva se ploužila. Jak bylo mě, asi netřeba vysvětlovat. Následovalo nepopulární, ale jediné možné rozhodnutí, odvolám Iddy ze startu. Cestou na sraz se mi dělalo v autě nevolno, co na to asi řeknou naši švédští přátelé? No, jejich reakce mě naprosto odzbrojila. Když jsem jim nahlásila , že I d dy kašle, necítí se dobře a že ji tedy nejspíš odvolám ze startu, následovalo švédské udivení. Proč? Klidně ať startuje, dokonce se pořadatelé šli na danou skutečnost zeptat i rozhodčího a ten nám přišel oznámit, že můžeme klidně startovat, že s tím nemá nejmenší problém!!! 😮 Čekala jsem cokoliv, ale tohle tedy ne. Mě obcházely mrákoty při představě, že bude mít Iddy psincový kašel a už jsem v duchu viděla kašlající celé Švédsko, ale švédy to naprosto nevyvedlo z konceptu. Nicméně Iddy jsem nakonec skutečně odvolala a nechala ji doma odpočívat, příležitost tak dostal náhradník.

První den posuzoval rozhodčí Sverker Haraldsson. Přikládám video ze třídy začátečníků, konkrétně Tina Therese Edvardsen a Lauvstuas Pinti Touchdown (Touch), tato krásná práce byla oceněna 1. cenou: https://youtu.be/Zsy_5wS86F8.

Ve třídě začátečníků tak můžete vidět vypracování tollingu, dvou vodních markingů, dohledávky a markingu na zemi. Třída open měla navíc blind, rozhodčí postavil jeden na zemi a jeden na vodě a handler si mohl zvolit, na který blind psa pošle. Všichni šli na vodní. Ve třídě elite nebyl marking na zemi ale pes musel vypracovat oba dva blindy. Třída open i elite měla vodní marking jako double marking, tedy obě kachny vhozené najednou, rozdíl mezi open a elite byl ve vzdálenostech obou kusů. Vodní blind byl pro open na ostrově a pro elite až ve vegetaci šikmo za ostrovem. Viděla jsem opravdu krásné a radostné práce, hlavně ve třídě elite byla radost pohledět.

Můj marod zatím doma hajal a odpočíval. Večer se zdála lepší a ráno také, kašel už jsem nezaznamenala a ráno dokonce probíhal i souboj o šišku s Armínou. Rozhodla jsem se tedy start zkusit. Druhý den posuzovala dánská rozhodčí paní Hanne Søndenbroe. Zkouška probíhala ve stejné lokalitě jako den před tím, jen na jiném místě. Ve třídě začátečníků se zkoušel tolling, dvojitý marking z vody, dohledávka a marking na zemi. Třída open a elite měla stejné zadání, odlišené jen vzdálenostmi. Zkoušel se tolling, double marking na vodě, dohledávka a 2x blind, jeden na vodě a jeden na zemi. Ač se Idunka zdála ráno v pořádku, na tollingu na ní bylo vidět, že je ještě unavená, rozhodčí jí dokonce šla kontrolovat nohu, protože se jí zdálo, že kulhá. Informovala jsem ji o Iddyně zlomené noze v osmi měsících, protože jsem si myslela, že si toho všimla, na tvaru nohy je to při důkladném zkoumání totiž vidět, nikoliv na pohybu. Vysvětlení rozhodčí uspokojilo a pustila nás dál, na double marking na vodě. Ten byl poněkud záludný, ač to tak ze začátku nevypadalo. Házen byl z ostrůvku vzdáleného asi 50m od břehu, pes měl před sebou řídké rákosí u svého břehu a řídké rákosí u ostrova. První kachna se házela do rákosí u ostrova a tu Iddy přinesla vzorně, druhá se házela až za rákosíčko přímo na ostrov. Na tu většina psů zapomněla a na druhý marking musela být navigována. Iddy nezůstala pozadu, úplně zapomněla na druhou kachnu a táhla mi pořád do rákosí podél břehu, kde se cvičilo předchozí den. Táhlo to tam většinu psů a až poslední širokozáběrový elite pes nám ukázal proč, zůstala tam totiž kachna z předchozího dne, tudíž nos máme dobrý, ale marking děsný :-). Myslím si, že důvodem proč tolik psů tento druhý marking vykonalo spíše jako blind byl fakt, že první marking byl dost daleko, pes dlouho plaval celkem náročným terénem a druhý marking prostě zapomněl, možná i proto, že druhá kachna padala na ostrov a “nežbluňkla”. Rozhodně je to tedy námět k tréninku. Nás jediné rozhodčí zastavila při druhém markingu, kdy jsem Idu konečně nasměrovala správným směrem. Jako důvod uvedla skutečnost, že to co pes dělá, není marking ale blind, což byla naprostá pravda. Následovala dohledávka, kdy všechny kusy byly na vodě v přilehlém rákosí a tady Iddy naopak předvedla nádhernou práci, kdy šla vodou přímo do rákosí a neobíhala ho ze břehu. Když nesla třetí kus, zazněl výstřel na vodní blind a rozhodčí nám ho umožnila vypracovat, jako poslední disciplínu. Tento blind nebyl vůbec jednoduchý, pes se na něj musel směřovat přes zapachovanou oblast pro dohledávání, kde v tu dobu byly ještě dvě kachny, o kterých Iddy velmi dobře věděla. Ale Iduška má perfektní ovladatelnost na vodě a tento blind vypracovala, až se dech tajil. Úplně neskromně a úplně s čistým svědomím tu mohu prohlásit, že to byl nejhezčí vodní blind, který jsem na těchto zkouškách viděla, paní rozhodčí, publikum i Sverker Haraldsson nám za něj složili poklonu. Jsem na Idu moc pyšná, že i při vší té smůle dokázala, že opravdu umí. Po takovémto výkonu mi ani ta nula pak až tak nevadila. Myslela jsem si celou dobu, že jsme nulu obdržely za opravdu nepovedený druhý marking, ovšem v závěrečném zhodnocení jsem od rozhodčí měla poznámku, že fena byla stopnuta kvůli kulhání. Závěru nerozumím, fena byla stopnuta během plavání a pak ještě vyslána na dohledávku a blind… Toto rozhodnutí překvap ilo vět &sca ron;inu diváků, ale je to rozhodnutí rozhodčího a jako takové je třeba ho brát a respektovat.

Perličkou bylo, že na vodním blindu se šlo na husu, takže máme za sebou svou první oficiální trialovou husu :-D. Zde video finálního přiblížení na blindu: https://youtu.be/BaDAWz8lqiI. Zde video, jak ji Iddy hrne :-D: https://youtu.be/BdM05nUA9_Y

Přikládám ještě video práce Sverkera Haraldssona se Stormem ve třídě elite. https://www.youtube.com/watch?v=-qjuGBjHpqg. Storm bohužel nevypracoval vodní blind a tak byla tato jinak velmi pěkná práce hodnocena 3. cenou. Ráda bych upozornila na jeho pozemní blind, to byla skvělá práce, myslím, že suverénně nejhezčí pozemní blind celých zkoušek!

Takže jsme toho s Iduškou moc nepředvedly, nicméně já jsem bohatší o další zkušenosti a nové přátele. Idunka prodělala třídenní cosi, virózu nebo snad nachlazení a já mohu konstatovat, že si vybrala tři nejnevhodnější dny v roce :-).

TJP zdar!

Petra Pešková 

 

Videa:

https://www.youtube.com/watch?v=BdM05nUA9_Y

https://www.youtube.com/watch?v=BaDAWz8lqiI

https://www.youtube.com/watch?v=-qjuGBjHpqg

https://www.youtube.com/watch?v=Zsy_5wS86F8